Hvězdná obloha v červenci 2022

Jarní obloha byla chudá na jasné hvězdy, ale velmi bohatá na galaxie a kupy galaxií ukryté v hlubinách vesmíru, desítky miliónů světelných let daleko. Pokud jste se na jaře nestihli přijít k nám na ně podívat, budete mít opět možnost spatřit je na podzim. Letní obloha nabízí naopak překrásnou podívanou na tisíce slabých hvězd splývajících do stříbřitého pásu Mléčné dráhy, který se klene přes celé nebe, od jednoho obzoru k druhému. V Mléčné dráze můžeme obdivovat hvězdokupy tvořené stovkami mladých žhavých hvězd, které mají za sebou pouze několik miliónů let života. Najdeme zde také planetární mlhoviny nejrůznějších tvarů a velikostí, které vytvořily staré zanikající hvězdy podobné našemu Slunci. Uvnitř některých těchto mlhovin dokonce můžete spatřit pozůstatek této zanikající hvězdy - bílého trpaslíka! Stranou od Mléčné dráhy a ve směru k centru naší galaxie pak najdeme naopak nejstarší hvězdné kupy se statisíci hvězdami. Pokračování...

Nejjasnější hvězdou letní oblohy je bílomodrou barvou zářící Vega v souhvězdí Lyry. Najdeme ji vysoko na obloze, téměř přímo nad našimi hlavami. Vega patří mezi nejbližší hvězdy, jeji vzdálenost je pouhých 25 světelných let. Vlevo vedle Vegy se nachází další jasná hvězda, Deneb v souhvězdí Labutě (téměř 1700 světelných let daleko) a pod Vegou hvězda Altair v souhvězdí Orla. Tyto tři hvězdy tvoří na letní obloze velký trojúhelník, přes který se táhnou velice nápadná oblaka Mléčné dráhy. Přímo uprostřed tohoto trojúhelníku je viditelná středně jasná hvězda. Jmenuje se Albireo a představuje hlavu Labutě. Pohledem pouhýma očima se zdá, že jde o jednu hvězdu. Pohled dalekohledem ale odhalí, že se ve skutečnosti jedná o dvojici hvězd, každá s výrazně odlišným zabarvením. Proč jsou hvězdy ve většině případů viditelné v astronomických dalekohledech jako dvojhvězdné, trojhvězdné nebo i vícehvězdné systémy, to vám prozradí naši astronomové/průvodci během pozorování.

Nízko nad jižním obzorem se v souhvězdí Štíra nachází ve vzdálenosti 550 světelných let další jasná hvězda letní oblohy, jedna z největších hvězd - Antares. Všimněte si výrazně načervenalého zabarvení této hvězdy. Červená barva Antara ještě více vynikne, pokud budete přeskakovat očima mezi ním a modrobílou Vegou. Odlišná barva těchto hvězd je dobře patrna už při pohledu pouhýma očima. S pomocí našich dalekohledů však vyniknou jejich barvy ještě více a to i u mnohem slabších hvězd. Proč mají některé hvězdy tak výrazně odlišnou barvu zjistíte během večerního pozorování s námi. V těchto místech (kousek vlevo vedle Antara) se nachází střed naší galaxie, ukrytý za množstvím hvězd, mezihvězdného prachu a plynu.

Noční svítící oblaka

Ještě také v červenci je možné zahlédnout na večerní obloze nad severozápadem nebo na ranní obloze nad severovýchodem noční svítící oblaka.

Měsíc

Na začátku července najdeme Měsíc nad západem v souhvězdí Lva, kde jej můžeme spatřit jako mladý úzký srpek viditelný i s popelavým svitem - neosvětlenou stranou Měsíce, na kterou dopadá slabé Sluneční světlo odražené od naší Země. Večer 7. července bude Měsíc ve fázi kolem první čtvrti (písmeno D) jen kousek nad nejjasnější hvězdou Panny, modře zářící hvězdou Spikou a o 3 dny později 10. července ho uvidíme v blízkosti výrazně načervenalé hvězdy s názvem Antares - nejjasnější hvězdy souhvězdí Štíra. Antares bude na obloze kousek vlevo dole pod Měsícem. Večer 13. července nastane ve 20 hodin a 38 minut úplněk. Krátce předtím v 11 hodin a 6 minut bude Měsíc k Zemi nejblíž, pouhých 357 264 km daleko. Bude proto na obloze mnohem větší, než obvykle. Takové situaci říkáme superúplněk. Měsíc bude tou dobou ještě pod obzorem v souhvězdí Střelce. Vycházet bude nad jihovýchodní obzor až kolem 21. hodiny a 30. minuty. Bude proto velice zajímavé sledovat velký vycházející kotouč Měsíce nad stromy, domy nebo horami. V dalších dnech bude Měsíc opět ubývat a jeho viditelnost se bude přesouvat k stále pozdějším hodinám. Před půlnocí 15. července se bude Měsíc pohybovat nad jihovýchodem pod planetou Saturn a 18. července ho můžeme vidět vycházet těsně před půlnocí ve fázi poslední čtvrti (obrácené D) v blízkosti jasně zářícího Jupiteru. V noci z 21. na 22. července kolem půl jedné bude Měsíc vycházet poblíž výrazně načervenalé planety Mars. Jako opět velice úzký srpek i s popelavým svitem se ho můžete pokusit spatřit ráno 26. července kolem 3 hodin a 30 minut nízko nad severovýchodním obzorem kousek nad jasně zářící jitřenkou - planetou Venuší.

Planety

Nejhezčí planeta Sluneční soustavy - Saturn bude i se svými prsteny pozorovatelná našimi dalekohledy ve druhé polovině července během večerních prohlídek hvězdné oblohy. Kolem půlnoci se nízko nad východním obzorem objeví v podobě jasně zářící hvězdy největší planeta Sluneční soustavy - Jupiter a o hodinu později se nízko nad východem ukáže také výrazně načervenalý Mars. Za ranního svítání se poblíž severo-východního obzoru rozzáří jitřenka, nejjasnější planeta - Venuše. Všechny čtyři planety můžete na ranní obloze vidět jako velmi jasné hvězdy pouhýma očima.

Meteorické roje

Ve druhé polovině července začíná aktivita nejznámějšího meteorického roje Perseidy. Jeho nejvyšší aktivita připadá každoročně na období kolem 12. srpna. V tomto roce však na 12. srpna připadá také úplněk Měsíce. Obloha tedy bude přesvětlená a viditelné budou jen ty nejjasnější „padající hvězdy“ z tohoto roje. Doporučujeme tedy sledovat Perseidy už koncem července a počátkem srpna, kdy Měsíc nebude svým svitem pozorování perseid narušovat.

Souhvězdí zvěrokruhu

Váhy, Štír, Střelec - pokud jste narozeni v některém z těchto znamení, pak právě Vám se jistě bude líbit ukázka těchto zvířetníkových souhvězdí speciálním laserovým ukazovátkem. Dozvíte se také, co tato souhvězdí podle starých řeckých mýtů představují a jaké báje se k těmto souhvězdím vztahují. Vidět je můžete nejlépe v době, kdy na obloze příliš nesvítí Měsíc.