Hvězdná obloha v červnu 2021

Zatímco večery v uplynulých jarních měsících byly ideální pro pohledy do nekonečných hlubin vesmíru, ve kterých jste mohli vidět našimi dalekohledy desítky miliónů světelných let vzdálené galaxie a kupy galaxií, konec jara a začátek léta je pro změnu nejvhodnějším obdobím ke spatření nejstarších objektů naší galaxie - kulových hvězdokup. Vidět tyto staré mohutné kupy tvořené statisící hvězdami až miliónem hvězd na vlastní oči astronomickým dalekohledem za bezměsíčného večera na tmavé horské obloze je opravdu překrásný zážitek! S blížícím se létem také začíná být opět viditelná Mléčná dráha. Ta v sobě ukrývá naopak hvězdokupy tvořené velmi mladými hvězdami seskupenými do nepravidelných tvarů. Na přelomu jara a léta můžeme vidět také celou řadu mlhovin nejrůznějších tvarů a velikostí. Tyto mlhoviny kolem sebe vytváří zanikající hvězdy podobné našemu Slunci. V nitru některých těchto mlhovin můžeme dokonce spatřit i samotnou zanikající hvězdu - bílého trpaslíka!

Nejnápadnějšími hvězdami jarní oblohy jsou starý hvězdný obr Arkturus, nejjasnější hvězda souhvězdí Pastýře a Spika, nejjasnější hvězda souhvězdí Panny. Obě jasné hvězdy najdeme večer nad jihem až jihozápadem, Arktura vysoko na obloze, Spiku o něco níž pod Arkturem. Každá z těchto hvězd září odlišnou barvou. Barevný nádech těchto hvězd je sice patrný i při pohledu pouhýma očima, našimi dalekohledy je však viditelný mnohem lépe. Kousek vpravo vedle Arktura můžete po setmění spatřit jednu z nejkrásnějších již zmiňovaných kulových hvězdokup s označením M3. Jedná se tedy o třetí objekt, který již v 17. století objevil Charles Messier, po kterém byl později pojmenován Messierův katalog, obsahující takovéto a podobné vesmírné objekty. Nad západem v souhvězdí Lva se nachází další jasná modrobílá hvězda s názvem Regulus a nad ní zlatou barvou zářící Algieba. Při pohledu očima se nám tyto hvězdy zdají být osamocené, obě jsou však součástí složitějších hvězdných systémů, které nám odhalí až pohled našimi dalekohledy.

Nad Lvem, vysoko na obloze, téměř přímo nad našimi hlavami, je viditelný nejznámější obrazec sedmi hvězd - Velký vůz. Nyní na konci jara se již sklání k severozápadnímu obzoru. Celé souhvězdí, kterým je mnohem rozsáhlejší Velká Medvědice, lze krásně vidět za bezměsíčných večerů. Kousek pod ojem Velkého vozu (ocasem Velké medvědice) můžeme v souhvězdí Honících psů ještě v první polovině června vidět našimi dalekohledy ve vzdálenosti 25 miliónů světelných let hvězdný ostrov podobný tomu našemu - galaxii s názvem Vírová (M51). Její název je odvozen od jejího vzhledu. Galaxie je totiž vůči nám orientovaná tak, že se na ní díváme přímo shora. Její spirální ramena jsou díky tomu při pohledu od nás ze Sluneční soustavy rozevřená tak, že připomínají vír.

Na opačné straně oblohy, vysoko nad jihovýchodem signalizuje blížící se léto nejjasnější hvězda letní oblohy, bílou barvou zářící Vega v malém krásném souhvězdí Lyry. Právě zde v souhvězdí Lyry si ukážeme jednu z několika již zmiňovaných mlhovin, které vznikají na konci života hvězd podobných našemu Slunci. Jmenuje se Prstencová, podle svého tvaru připomínajícího zářící prsten. V Messierově katalogu je to objekt s označením M57. Další podobnou mlhovinu, tentokrát ve tvaru činky a tedy s názvem Činka (M27), si ukážeme o něco níž, pod hlavou Labutě (hvězdou Albireo) v souhvězdí Lištičky. I tato mlhovina je pozůstatkem zanikající hvězdy. V horním křídle souhvězdí Labutě se nachází další takovýto pozůstatek - mlhovina s názvem Blikající. Proč dostala tento název pochopíte při pohledu některým z našich dalekohledů. V této mlhovině navíc můžete spatřit i zbytek hvězdy, která mlhovinu vytvořila - bílého trpaslíka. Tuto mlhovinu však v Messierově katalogu nenajdete. Messier si ji při svém pátrání po kometách totiž nevšiml. Byla objevena později a proto se dostala až do Nového generálního katalogu, kde má pořadové číslo 6826. Najdete ji tedy pod označením NGC 6826.

Částečné zatmění Slunce

Téměř po 6 letech bude z ČR pozorovatelné částečné zatmění Slunce. Odehraje se 10. června v dopoledních hodinách. První náznaky „ukousnutého“ Slunce spatříme v 11:30 SELČ u pravého horního okraje Slunce. Maximální fáze zatmění nastane lehce po 12:30, kdy Měsíc zakryje témeř 17% slunečního disku. Celé představení skončí po 13:30 SELČ, kdy bude Měsíc ustupovat u levého horního okraje Slunce.

Pro bezpečné pozorování Slunce se nezapomeňte vybavit speciálními brýlemi pro pozorování Slunce nebo alespoň dostatečně tmavým sklem pro svařovací kukly. V žádném případě je ale nepoužívejte za dalekohledem! Zde by byl filtr ihned propálen nebo by praskl v případě skleněného filtru. Kromě popálenin a poškození očí ultrafialovým a infračerveným zářením hrozí také poškození očí skleněnými střepy! Filtr musí být proto umístěn vždy pouze PŘED dalekohledem! Pouze před dalekohledem není filtr tepelně namáhán.

Měsíc

Hned v prvních červnových hodinách, tedy v noci z 31.5./1.6.2021 najdeme Měsíc na ranní obloze opět ve společnosti dvou jasně zářících planet Saturn a Jupiter. Sledovat jejich setkání bude zajímavé také v dalších třech dnech, kdy bude Měsíc vytvářet s těmito planetami nejen krásnou podívanou pro naše oči během svítání na ranní modro-oranžové obloze, ale také pěknou kompozici pro krajinářskou fotografii. V dalších dnech se začne stále užší couvající srpek Měsíce postupně ztrácet v záři vycházejícího Slunce.

Na večerní obloze se můžete pokusit znovu spatřit úzký srpek Měsíce 13. června kolem 22:00 hodin nízko nad západním obzorem. V blízkosti jižního okraje Měsíce možná zahlédnete ještě planetu Mars (lépe však alespoň turistickým dalekohledem) a pokud nemáte směr k západu do kopce, můžete vidět těsně nad horizontem krátce před 22. hodinou také zapadající jasně zářící planetu Venuši.

Večer 15. června Měsíc projde poblíž nejjasnější hvězdy Lva, modře zářícího Regula. Nad Měsícem bude zářit zlatavou barvou hvězda Algieba - krásný dvojhvězdný systém. Při pohledu očima nebo malým dalekohledem však obě hvězdy tohoto systému splývají v jedinou jasnou hvězdu. Pro jejich rozlišení jsou potřebné větší astronomické dalekohledy, například takové, které máme u nás v DARK SKY Beskydy - Parku tmavé oblohy. 19. června projde Měsíc nad nejjasnější hvězdou souhvězdí Panny, modře zářící Spikou a 22. června nad jasně zářícím starým oranžovým obrem Antarem, nejjasnější hvězdou Štíra. 23. června bude Měsíc nejblíže k Zemi (v 11:54 hodin pouze 359 956 km daleko) a hned 24. června ve 20 hodin a 39 minut dosáhne Měsíc maximální fáze - úplňku. Proto bude i tento úplněk patřit k těm největším, jaké můžeme vidět. Vycházet bude nad jihovýchodem po 21. hodině. V noci 27./28. června se bude Měsíc opět nacházet mezi největšími planetami Sluneční soustavy, Jupiterem a Saturnem. Vidět a vyfotografovat jejich východ nad krajinu můžete krátce po půlnoci.

Planety

Největší planety Sluneční soustavy JupiterSaturn můžete vidět jako dvě jasně zářící hvězdy vedle sebe ve druhé polovině noci nad východním obzorem. Zhruba v polovině června budou vycházet už krátce po půlnoci. Ráno za svítání již dosahují poměrně značné výšky nad jiho-jihovýchodním obzorem, kdy jsou dalekohledem s velkým zvětšením nejlépe pozorovatelné. Nejvhodnější doba pro jejich večerní pozorování se tedy pomalu, ale nezadržitelně blíží.

Souhvězdí zvěrokruhu

Panna, Váhy, Štír - pokud jste narozeni v některém z těchto znamení, pak právě Vám se jistě bude líbit ukázka těchto zvířetníkových souhvězdí speciálním laserovým ukazovátkem. Dozvíte se také, co tato souhvězdí podle starých řeckých mýtů představují a jaké báje se k těmto souhvězdím vztahují. Vidět je můžete nejlépe v době, kdy na obloze příliš nesvítí Měsíc.

HLÍDAT PROGRAM >

Noční svítící oblaka
červen 2020

Pokud v červnu zavítáte k nám do parku tmavé oblohy v Beskydech, může být tato oblačnost, která se vyskytuje pouze v létě, zajímavým zpestřením večerní prohlídky hvězdné oblohy.

Hluboký vesmír
28. 5. - 13. 6. 2021

Galaxie, mlhoviny, hvězdokupy - tyto daleké objekty ukryté v hlubokém vesmíru jsou nejlépe viditelné za bezměsíčných večerů, co nejdál od svítících měst.

Měsíc zblízka dalekohledem
14. 6. - 25. 6. 2021

"Projděte se" s pomoci našich velkých dalekohledů po měsíčním povrchu posetém krátery, měsíčními moři a horami, objevte tajemství, které v sobě ukrývají hvězdy...

Magický úplněk dalekohledem
24. 6. 2021

Měsíční moře, paprskovité krátery, souhvězdí v okolí severního pólu, jasné hvězdy, barvy hvězd, dvojhvězdy, vícenásobné hvězdné systémy...

Hluboký vesmír
26. 6. - 14. 7. 2021

Hvězdokupy obsahující až statisíce hvězd, mlhoviny vznikající při zániku hvězd - tyto daleké objekty ukryté v hlubokém vesmíru jsou nejlépe viditelné za bezměsíčných večerů, co nejdál od svítících měst.

Darujte zážitek pod hvězdami

...v jednom z nejhvězdnatějších míst ČR, daleko od rušivých světel měst!


Více info zde >

© 2014-2021 Dark Sky Beskydy - Park tmavé oblohy, www.darkskybeskydy.cz, e-mail: darkskybeskydy@seznam.cz
provozovatel: Tomáš Hynek, Komenského 654/26, Ostrava - Poruba, IČO: 63036754