Hvězdárny přístupné veřejnosti jsou bohužel ve městech nebo na okraji měst, kde je obloha příliš světlá díky světelnému znečištění. Astronomický dalekohled funguje jako trychtýř na světlo. Čím větší dalekohled, tím více světla posbírá. Sbírá ale světlo nejen z vesmírného objektu, ale i světlo z oblohy. Aby byly objekty hlubokého vesmíru v dalekohledu dobře viditelné, musí být světlejší, než obloha. Pokud je naopak světlejší obloha, pak je vidět nelze ani sebevětším dalekohledem. Dalekohled slouží pro zvětšení dosahu našich očí, světlo oblohy od světla vesmírného objektu ale neoddělí. Proto je nesmírně důležité, aby byly velké dalekohledy umístěné co nejdál od svítících měst. Obloha u nás v parku tmavé oblohy je mnohem tmavší, proto je možné vidět v našich dalekohledech to, co na hvězdárnách ve městech nebo na okraji měst vidět nelze.

Jednoduše proto, že u nás zažijete dvouhodinový program s výkladem průvodce, nikoliv pouhý pohled na nebe. A především proto, že u nás uvidíte velkými dalekohledy nejen hvězdy, ale také hvězdné systémy, gigantické hvězdokupy se statisíci hvězdami, mlhoviny, ve kterých se rodí nové hvězdy (hvězdné porodnice), mlhoviny vznikající ze zanikajících hvězd (hvězdné hřbitovy), milióny světelných let vzdálené galaxie - obrovské hvězdné ostrovy podobné naši Mléčné dráze nebo překrásnou měsíční krajinu posetou krátery, měsíčními horami a pohořími, měsíční moře plné lávy, mořské hřbety, rýhy, zlomy, brázdy, planetu Saturn s překrásnými prsteny a několika jeho měsíci, planetu Jupiter s oblačnými útvary v jeho atmosféře a jeho největší měsíce..., samozřejmě ne všechno během jednoho večera. Ideální je navštívit nás v každou roční dobu alespoň jedenkrát.

Pocit tmy u vás je pouze mylný dojem způsobený tím, že vaše oči jsou přizpůsobené na okolní světlo. Teprve po cca 15 - 30 minutách bez pohledu do jakéhokoliv světla (ani na mobil, svítící hodinky apod.) zjistíte, kolik je ve skurečnosti kolem vás světla (až si oči zvyknou na „tmu“). Dalekohledem se však potřebujete dívat nahoru na oblohu a proto potřebujete tmu nahoře na obloze. Ta je ale přesvětlená blízkým městem. Les možná ztlumí světlo u vás na zemi, ale ne na obloze. Doporučujeme s dalekohledem vyjet autem někam hodně daleko od města. Nebo ušetřit za nákup dalekohledu a raději se přijet několikrát za rok podívat k nám velkým dalekohledem.

Jaro - jednoznačně nejvhodnější doba pro pozorování milióny světelných let vzdálených galaxií, obrovských hvězdných ostrovů podobných tomu našemu. Jarní obloha je jimi doslova poseta. Na počátku jara 2026 navíc bude ještě viditelná největší planeta Sluneční soustavy, Jupiter s oblačnými útvary v její atmosféře a několika měsíci, které kolem ní obíhají.
 
Léto - nejvhodnější doba pro pozorování mlhovin a hvězdokup v naší Mléčné dráze.
 
Podzim - nejlépe viditelná největší galaxie, jakou můžeme z Česka vidět. Na obloze je větší, než několik měsíčních úplňků naskládaných vedle sebe. Na podzim 2026 bude navíc nejlépe viditelná planeta Saturn se svými překrásnými prsteny.
 
Zima - absolutně nejlepší nejtmavší obloha s velkým množstvím jasně zářících hvězd, třpytících se jako drahokamy. Velká a jasná mlhovina v Orionu s rodícími se hvězdami a spoustou viditelných podrobností. V souhvězdí Býka je viditelná mlhovina vzniklá nedávným výbuchem supernovy.
 
Odpověď na tuto otázku tedy neexistuje. Je to jako se ptát, kdy nejlépe jít do kina nebo divadla. Stejně, jako do kina nebo divadla chodíme občas nebo někteří pravidelně, protože se hraje jiný program, je nejlepší volbou navštívit park tmavé oblohy v každou roční dobu, protože pokaždé jsou vidět jiné vesmírné objekty, jiné planety, občas nějaká kometa nebo polární záře, někdy si užít tmavou bezměsíčnou oblohu plnou nádherných vesmírných objektů a jindy se přijet podívat na překrásný Měsíc nebo planety či hvězdné systémy.